Po loňském sedmém místě, kterým volejbalistky TJ Sokol Šternberk vyrovnaly nejlepší výsledek ve své extraligové historii, nastal v sezoně 2014/2015 mírný ústup na osmou příčku v konečném pořadí nejvyšší domácí soutěže. „Před sezonou jsme sice měli o něco vyšší ambice, ale vzhledem k oslabení týmu osmou pozici bereme,“ načal hodnocení dnes již uplynulého soutěžního ročníku předseda oddílu volejbalistek šternberského Sokola Michal Oborný.
Osmé místo a účast v play-off není špatný výsledek, přesto: nepomýšleli jste o něco výše?
Ano, přesně tak. Před letošní sezonou jsme měli o něco vyšší ambice, chtěli jsme si zahrát o páté až šesté místo, ale naším hlavním cílem bylo jako vždy dostat se do play-off, a to se nám povedlo. Navíc nám těsně před začátkem soutěže odešla univerzálka Simona Janečková coby jedna z klíčových hráček, a také proto se nám nedařilo tolik, jak jsme si představovali. Na druhou stranu nám tento odchod umožnil testovat a vychovávat nové mladé hráčky, což je hlavní filozofie šternberského oddílu. Dlouhodobě chceme připravovat na působení v extralize co nejvíce našich odchovankyň, takže z tohoto komplexního pohledu byla sezona dobrá. Osmé místo před play-off je pak tradičně předurčeno k neúspěšnému souboji s dlouholetým mistrem republiky Prostějovem, ale zase jsme šternberskému publiku na domácí palubovce ukázali družstvo špičkové evropské kvality, které dosahuje dobrých výsledků i v Lize mistryň.
Jak se osvědčil nový trenér Martin Hroch, bývalý reprezentant, který vede družstvo prvním rokem?
Práci kouče Hrocha vnímá celé vedení klubu velice pozitivně. Jeho moderní tréninkové metody i zkušenosti ze zahraničí se projevily v tom, že ze šternberského kádru dostal maximum. Rozhodně s ním počítáme také do další sezony.
Jaké další plány máte do soutěžního ročníku 2015/2016?
Jak už jsem zmínil, naším hlavním cílem je vychovávat kvalitní mladé volejbalistky, ale jednání o posilách už také probíhají. Je možné, že příští rok nás čeká větší obměna kádru – více odchodů, ale i několik nových tváří. Hovořit o ambicím je tudíž trochu předčasné, ale cíle budou určitě podobné jako v uplynulé sezoně, tedy hlavně účast v nejlepší osmičce.
Letošní ročník extraligy byl specifický také v tom, že v něm o konečné pořadí bojovalo jen devět týmů…
… a právě proto to byl klidný ročník. Z extraligové scény odešla z finančních důvodů Slavia Praha a Českému volejbalovému svazu se nepodařilo zařadit postupující tým z první ligy, protože finanční náročnost nejvyšší soutěže je opravdu velká. Dokonce ani Střešovice, které první ligu vyhrály a měly by tak samozřejmě nárok na postup do extraligy, to z finančních důvodů odmítly. Celý ročník se tím pádem odehrál jen v devíti a nehrozilo riziko sestupu, takže jsme se mohli soustředit na zařazení mladých volejbalistek do kádru, aniž bychom ohrozili naši extraligovou účast. Se zájmem čekáme, jestli bude soutěž plnohodnotně doplněna na deset účastníků… Já pevně doufám, že ano, protože takto celá ženská extraliga přece jen ztrácí svůj náboj.
Trochu se zapomíná na juniorky a kadetky, které se rovněž prosadily do extraligy. Jak se jim vedlo?
Oba mládežnické kolektivy v extraligové soutěži obstály a umístily se stejně jako loni na šesté, respektive deváté příčce, což je rozhodně pozitivní zpráva. Některé juniorky navíc střídavě startují jak v juniorské soutěži, tak i v extralize žen, takže získávají dvojnásobné zkušenosti.
Chtěl byste na závěr něco vzkázat divákům?
Rád bych na tomto místě všem našim fanouškům upřímně poděkoval za jejich dlouhodobou podporu a zájem. Bez nich by to zkrátka nešlo, o čemž svědčí i fakt, že se děvčatům doma v hale Ecce Homo vždy dařilo mnohem lépe než venku. Cením si toho, že značky „Šternberk“ a „volejbalová extraliga žen“ stále patří k sobě a reprezentují naše město na celorepublikové úrovni.
(autor: Alena Fritscherová, Šternberské listy)
