Vedení oddílu volejbalistek TJ Sokol Šternberk muselo v průběhu rozehrané sezony řešit nepříjemnou situaci na pozici blokařek. Nejenže Šternberankám jedna scházela, ale ještě k tomu se zranila loňská opora Eva Hudylivová. Domácí trh byl již rozebrán, a tak pro mnohé přišlo překvapení, když se v nejmenším ligovém městě objevila brazilská věž Caroline Dias Godoiová.
Pro obě strany to byl krok do neznáma. Šternberský Sokol, který doposud sázel především na odchovankyně a zkušené matadorky, sáhl po neprověřené Jihoameričance, jež poprvé opustila teplo rodné Brazílie a zamířila za velkou louži.
„S volejbalem jsem začínala ve čtrnácti letech. Hrála jsem doma v São Paulu, ve třech různých týmech. Poté jsem dostala sportovní stipendium a pokračovala s hraním i na vysoké škole, kde jsem studovala inženýrský směr. Poslední rok jsem strávila mimo stát São Paulo, když jsem nastupovala za Brasília Volei DF,“ říká lámanou angličtinou Caroline, s níž se nejlépe domluvíte její rodnou portugalštinou.
Ve čtyřiadvaceti letech se rozhodla opustit domovinu a vydat se na zkušenou do světa. „Vždycky jsem si chtěla vyzkoušet angažmá v zahraničí. Čekala jsem, až se mi naskytne příležitost, ta přišla a věřím, že jsem se rozhodla správně. Chtěla jsem nové výzvy a volejbalově růst,“ přibližuje svůj přesun brazilská blokařka, která obléká dres s číslem 17.
V dresu Sokolek už nastoupila do tří duelů, ve kterých se s týmem pomalu sehrává. „Zápas od zápasu je to lepší. Snažím se tvrdě pracovat a dát týmu to nejlepší, co ve mně je,“ říká téměř 190 centimetrů vysoká hráčka. „Myslím si, že tým má potenciál. Musíme zapracovat na odstranění zbytečných chyb a začít sbírat body,“ dodává odhodlaně.
Kromě nových spoluhráček a evropského stylu volejbalu poznává také novou kulturu. „Město se mi moc líbí. Je tu zajímavá architektura a krásné historické jádro,“ říká o Olomouci, kde rodačka ze São Paula bydlí. Co ji však trošku děsí, je zima, která pomalu, ale jistě přichází a nikdy ji nezažila. „V Brazílii je prakticky pořád léto. Sníh jsem teď viděla poprvé v životě. Můj nový životní cíl je neumrznout,“ říká s úsměvem na závěr Caroline Dias Godoiová.
Pro obě strany to byl krok do neznáma. Šternberský Sokol, který doposud sázel především na odchovankyně a zkušené matadorky, sáhl po neprověřené Jihoameričance, jež poprvé opustila teplo rodné Brazílie a zamířila za velkou louži.
„S volejbalem jsem začínala ve čtrnácti letech. Hrála jsem doma v São Paulu, ve třech různých týmech. Poté jsem dostala sportovní stipendium a pokračovala s hraním i na vysoké škole, kde jsem studovala inženýrský směr. Poslední rok jsem strávila mimo stát São Paulo, když jsem nastupovala za Brasília Volei DF,“ říká lámanou angličtinou Caroline, s níž se nejlépe domluvíte její rodnou portugalštinou.
Ve čtyřiadvaceti letech se rozhodla opustit domovinu a vydat se na zkušenou do světa. „Vždycky jsem si chtěla vyzkoušet angažmá v zahraničí. Čekala jsem, až se mi naskytne příležitost, ta přišla a věřím, že jsem se rozhodla správně. Chtěla jsem nové výzvy a volejbalově růst,“ přibližuje svůj přesun brazilská blokařka, která obléká dres s číslem 17.
V dresu Sokolek už nastoupila do tří duelů, ve kterých se s týmem pomalu sehrává. „Zápas od zápasu je to lepší. Snažím se tvrdě pracovat a dát týmu to nejlepší, co ve mně je,“ říká téměř 190 centimetrů vysoká hráčka. „Myslím si, že tým má potenciál. Musíme zapracovat na odstranění zbytečných chyb a začít sbírat body,“ dodává odhodlaně.
Kromě nových spoluhráček a evropského stylu volejbalu poznává také novou kulturu. „Město se mi moc líbí. Je tu zajímavá architektura a krásné historické jádro,“ říká o Olomouci, kde rodačka ze São Paula bydlí. Co ji však trošku děsí, je zima, která pomalu, ale jistě přichází a nikdy ji nezažila. „V Brazílii je prakticky pořád léto. Sníh jsem teď viděla poprvé v životě. Můj nový životní cíl je neumrznout,“ říká s úsměvem na závěr Caroline Dias Godoiová.
Tomáš Příhoda
Caroline Dias Godoiová
rodačka ze São Paula
24 let (8. 2. 1994)
blokařka
189 cm
rodačka ze São Paula
24 let (8. 2. 1994)
blokařka
189 cm
